Co potřebujete vědět o tradicích a historii Nut Saviour

Historie svátku

Příběh Spasitele z ořechů začal před dvěma tisíci lety. Podle legendy onemocněl edesský král Abgar strašlivou a nevyléčitelnou nemocí – malomocenstvím. Jeho žízeň po životě byla tak silná, že poslal svého malíře k Ježíši Kristu s prosbou o uzdravení. Když však královský malíř Ananiáš Spasitele spatřil, byl tak ohromen, že ho chtěl zobrazit na plátně. Četné pokusy bohužel nepřinesly požadovaný výsledek.

Spasitel však požádal Ananiáše, aby mu dal obyčejný ručník, kterým si umyl obličej. Spasitelova tvář byla otiskem látky, kterou umělec přinesl zpět svému pánovi. Díky zázračné moci plátna byl král vyléčen ze své nevyléčitelné nemoci.

Samotné plátno bylo brzy ukradeno muslimy a uplynulo devět století, než se velkému byzantskému císaři Michaelovi III. podařilo posvátnou relikvii vykoupit. 29. srpna 944 bylo plátno na příkaz slavného císaře Konstantina Porfyrogeneta převezeno do Konstantinopole. Právě toto datum (29. srpna) je považováno za začátek oslav Třetího Spasitele.

Předpokládá se, že o necelých dvě stě let později byl tento starobylý artefakt ukraden křižáky, ale loď, která relikvii převážela, ztroskotala. Z tohoto důvodu je plátno s tváří Spasitele považováno za ztracené. Podle legendy byly právě z tohoto zázračného obrazu namalovány první byzantské ikony.

Video: „Recept na sušenky Nut Savior“

Toto video vám ukáže, jak připravit lahodné křehké sušenky pro Ořechové lázně.

Období oslav

Není bezdůvodné, že se tento Spasitel nazývá Třetím, protože mu předcházejí další dva Spasitelé – Medový a Jablečný.

Uspenský půst končí Ořechovým Spasitelským dnem a slaví se pouze jeden den – 29. srpna.

Obecně přijímané tradice a zvyky

1. V tento den je zvykem žehnat ořechům v kostele. Také od 29. srpna se mohou jíst ořechy z nové úrody.
2. Nejsou to jen ořechy – ženy pečou koláče z mouky, kterou letos sklidily.
3. Dříve existoval rituál, při kterém ženy posílaly muže na práci na poli s chlebem a solí (po společné modlitbě doma) a na vůz kladly tři snopy obilí a navrch v pytlích žito, aby se jím pole mohlo oset.
4. Není náhoda, že jeden z názvů tohoto svátku je „Koščovy“ (Lněné plátno). Je to pocta legendě, kterou jsme již zmínili. V tento den se konaly jarmarky, kde se prodávala plátna. Říkalo se, že když jste lakomí a nic si nekoupíte, strávíte celý rok v chudobě.
5. Kromě ořechů se žehnal a jedl i chléb, proto se tomuto svátku také říká Chléb.
6. Protože v tento den končil Naspěšský půst, ženy připravovaly rozmanité pokrmy. Přestože maso a ryby byly od tohoto dne povoleny, chléb, med, jablka a ořechy byly stále považovány za hlavní ozdoby stolu. Obzvláště ceněné byly houbové koláče.
7. Mimo jiné se dalo zkoušet předpovídat počasí. Například pokud všichni jeřábi odletěli, znamenalo to, že na svátek Přímluvy bude určitě mráz. Bouřka však byla považována za předzvěst teplého podzimu.
8. Dalším zvykem je svěcení studánek nebo léčivých pramenů.
9. V tento den se z lísky vyráběly koupelové košťata. Věřilo se, že takový předmět má magickou moc a dokáže vyléčit jakoukoli nemoc. Taková košťata se však nesměla skladovat v blízkosti jiných košťat ani je nechat uschnout.
10. V tento den si každý mohl věštit s ořechy a pokusit se zjistit svou budoucnost.
11. V tento den pověrčiví lidé nechávali lesním skřítkům speciální pamlsky, aby uklidnili lesní duchy.